Zklamávám tak často, i když se snažím být jiná...

Zklamávám tak často ...

Často to zkoušela znovu a znovu a nikdy jí to nevyšlo. Stále stejné chyby, ne a ne se jich zbavit. Nakonec rezignovala a  všeho nechala. Proč se ještě snažit? Stejně je to k ničemu. Asi nikdy nebudu dobrou křesťankou. Myslím, že o takové nedokonalé lidi, jako jsem já  Bůh ani nestojí. Proč bych se měla ještě modlit? Vždyť by to byla jen přetvářka, když stále tak zklamávám, říkala si.

Celá bych se už za tu dobu musela změnit, ale já to prostě nesvedu. Tak ráda bych chtěla udělat svým životem Bohu radost, ale nedaří se mi to. Má to ještě vůbec pro mne nějaký smysl, modlit se a zkoušet alespon trochu nábožensky žít?

Kněz, ke kterému s tím přišla, se tajemně usmál a řekl: „Myslím, že Bůh má z tebe radost.“ „Jak to?“ zeptala  se Katka překvapeně. „Protože jsi to myslela opravdově a poctivě a před Bohem nejednáš pokrytecky. Mám pravdu?“ „Ano.“ „Vidíš, a to je krásné a Bohu milé!“A taky máš Boha ráda, chtěla jsi mu udělat radost, ne?“ „Ale vždyť jsem ho přece zklamala …“ Podívej, představ si, že máš dva syny. Jeden se dobře učí, na své oblečení je opatrný, chová se vzorně, ale máš pocit, že je k tobě nějak chladný a lhostejný. Druhý je rozesmátý uličník, který tě občas naštve špatnými známkami a roztrhanými kalhotami. Ale když odpoledne přiběhne ze dvora, skočí ti kolem krku a dá ti velkou pusu. Řekni, který by ti byl milejší?“ „Asi ten druhý.“ „No vidíš, i když tě občas zklame! I tebe má Bůh rád, i když občas zklameš, zná přece tvou snahu a lásku k Němu! A tvá zkušenost ti ukazuje, jak jsme  všichni  na Bohu závislí a učí tě pokoře. S pokornými lidmi může Bůh něco dokázat, rozhodně víc než s lidmi, hrdými na své ctnosti. Samozřejmě na sobě musíš dále pracovat, statečně a trpělivě potírat své chyby, nenechat se odradit případnými neúspěchy, a to vše z lásky k Bohu. Uvidíš sama, jak při tom budeš duchovně zrát. Modlit se ale nepřestávej, modlitba je velmi důležitá. I když při tom nic zvláštního necítíš, nebo je ti to někdy obtížné, důvěřuj Bohu a nepřestávej se modlit. Když se ti něco nepodaří, začni znovu. S velkou láskou k Bohu a vděčností vynahraď své chyby dobrými skutky a projevovanou křestanskou láskou vůči druhým lidem, zvlášt svým nejbližším doma. A když toho někdy bude na tebe moc, schovej se do Božích dlaní jako poraněný ptáček a On tě uzdraví.“

Katka ucítila v očích podivné vlhko. V tu chvíli  pochopila něco hlubokého a krásného. Domů se vracela šťastná a odhodlaná  dělat Bohu i lidem tu největší radost, jaké jen bude schopna.
...............................................................................................

Zklamání člověka, který se snaží o mravní poctivost, není totéž jako být špatný. Takovými zkušenostmi nás Bůh učí pokoře. Často právě takto složíme těžkou zkoušku víry tím, že naprosto důvěřujeme Bohu, vždy znovu statečně bojujeme, nevzdáváme to a křesťanskou láskou vyrovnáváme to, v čem jsme chybili na jiném úseku.

Miluji tě! Mám tě rád! Jsem rád, že tě mám!
Tato slova nám dělají velikou radost, když nám je někdo řekne. To dává našemu životu smysl. Říkáme si, že teprve teď žijeme skutečně naplno, protože je tu někdo, kdo nás uznává. Najednou je život krásný, práce nás baví a všechno jde jakoby samo. Člověk náhle cítí příliv energie, žádná překážka se mu nezdá být velká. Díváme se na svět kolem sebe jinýma očima. A to jen proto, že je tu někdo, kdo nám věnuje svou náklonnost a lásku.

Mnoho mladých, ale i starých lidí si stěžuje: Mne ještě nikdo doopravdy nemiloval, nikdo mne nechce.

Bůh tě má rád, takového, jaký jsi, mnohokrát to dokázal. Přečti si Nový zákon a dáš mi za pravdu. Ježíš chce přijít i k tobě, nemusíš být sám. Naslouchá ti, mluví s tebou. Váží si tě, počítá s tebou! Duchovní život je krásný a bohatý, není to nuda. Přináší člověku radost a klid v duši.

VEČERNÍ MODLITBA

Bože,
prostírám před Tebou celý svůj dnešní den.

Obětuji Ti ve spojení s Ježíšem Kristem,
radosti i bolesti tohoto dne.
To vše přináším jako svou malou oběť
abych přispěl ke spáse všech lidí
a k oslavě nejsvětější Trojice.

Bože, ukaž mi, jaký jsem ve Tvých očích a dej,
ať se stanu takovým, jakým Ty mne chceš mít.
Děkuji Ti, že mne máš tolik rád
a že chceš pro mne jen to nejlepší.
Dal jsi mi na cestu životem osobního průvodce,
mého Anděla strážného, prosím Tě, dej mi také
srdce ochotné naslouchat jeho hlasu.
Přijď ke mně, Duchu svatý, naplň mé srdce a zapal
v něm oheň své Lásky a Milosrdenství..
Prosím Tě taky o světlo Pravdy a dar Moudrosti,
o Tvou pomoc, abych se vždy dobře rozhodoval
a správně jednal.
Amen.

zpracováno podle brožurky Duchovní rozhovor ( Klemens Tilmann )